Jóganidrá - hluboká relaxace

Jednou ze základních věcí, které je dobré při praktikování jógy ovládnout, je umění hluboké relaxace. Pro jogína je hluboká relaxace sama o sobě základní dovedností a zároveň bránou k daleko vyšším cílům, včetně spánku na hranici vědomí, léčení sebe sama a zkoumání nekonečného neznáma.

Tyto schopnosti, vycházející z umění hluboké relaxace, jsou součástí procesu, kterému se říká jóganidrá. Jóganidrá neboli jogínský spánek představu­je souznění a kontrolu energetických sil, které procházejí tě­lem a jsou součástí oceánu vesmírné energie.

Prvotním krokem jóganidry je naučit se kompletně a hlu­boce relaxovat. Protože učím jógu více než dvacet let, vím, jak těžké může být něco tak zdánlivě jednoduchého jako re­laxace. Pozoroval jsem své studenty, kteří se ve chvílích, kdy se mají uvolnit, začnou ošívat a vrtět nebo zatínat svaly. Relaxace je sice stav ovlivňovaný vůlí, ale jeho základem je vzdát se kontroly nad tělem, vše nechat plynout, nechat zmizet napětí. Není možné relaxovat a zároveň mít vše podkontrolou, ale je možné uvolnit se vědomě, podržet si stav jasného vědomí a přitom nechat odplynout fyzické tělo. Hluboká relaxace vyžaduje velkou dávku důvěry. Musíte se vědomě „odpoutat“ a přitom věřit, že se vám nic nestane.

Hlubokou relaxaci provádějte následujícím způsobem: Lehněte si do pozice mrtvoly -- položte se na záda, nohy jsou natažené, paty od sebe asi 30 cm. Paže jsou také na­tažené, ruce přibližně 30 cm od těla, dlaně obratte vzhůru. Oči jsou zavřené. Nesmí vám být zima, zvol­te volné a pohodlné oblečení. V této poloze zhluboka a pomalu dýchejte. S každým výdechem nechte tělo za­padnout hlouběji do podložky, jako kdyby rostla přitažli­vost Země.

Po několika minutách začněte se systematickým uvolňo­váním. Nejprve soustřeďte svou pozornost na chodidla. Po­malu a přirozeně dýchejte, snažte se maximálně cítit svá chodidla. S každým nádechem a výdechem nechte z chodidel vědomě odplynout část napětí. Potom přesuňte pozornost na spodní část nohou. Volně dýchejte a postupně uvolněte svaly lýtek a holení. Stejným postupem pomalu uvolněte ko­lena, stehna, pánev, podbřišek, hýždě, spodní část zad, střed­ní část břicha a zad, hrudník a ramena, horní část ramen, předloktí, ruce, krk a obličej. Nespěchejte, každé části těla se věnujte tak dlouho, dokud nebude zcela uvolněná. Postu­pujte pomalu, systematicky a sami budete překvapeni, jak hluboce se dokážete uvolnit.

Když jste postupně uvolnili celé tělo, systematicky prošli každou jeho část, dýchejte tak mělce a jemně, jak jen doká­žete. Pozornost obraťte na skutečně lehoučký dech.

Nesnažte se na něj koncentrovat intenzivně, jen ho zlehka pozorujte. Zpočátku to nebude snadné, ale časem se to naučíte.

V tuto chvíli se vám možná podaří usnout. To vůbec nevadí. Pro mnoho lidí je výše popsaný postup hluboké  relaxace vynikající začátek vydatného nočního spánku. Především pokud žijete ve velkém stresu, je pro vás hlubo­ká relaxace následovaná spánkem správným začátkem cvi­čení jóganidry. Techniku hluboké relaxace cvičte každý den jeden nebo dva měsíce a potom můžete postoupit k vyšším stupňům jóganidry.

Zdroj: Christopher S. Kilham - Pět tibeťanů

Jak meditovat

Meditace je stav bez myšlení. Stav čistého vědomí bez obsahu.

Obvykle je naše vědomí přeplněné myšlenkami a mysl je v neustálém pohybu: pohybují se myšlenky, touhy, vzpomínky a přání. I když spíme, naše mysl pracuje, sní. Když ustane pohyb a zastaví se myšlení, žádné myšlenky se netoulají, nevznikají žádné žádostí, v nitru se rozhostilo ticho - toto ticho je stav meditace (Osho, 1991).

Najděte si pohodlnou polohu:

-    Sedněte si na židli, nohy opřete chodidly o podlahu, uvolněte kolena, ruce nechte nehybně v klíně.

-    Záda nejdříve vyrovnejte, hlavu rovně a volně nad páteří, vytáhněte se na­horu jako loutka a pak se lehce spusťte dolů, lehce nahrbte záda.

-    Volně se naklánějte ze strany na stranu a zepředu dozadu, dokud se váš trup nebude cítit vyváženě v bocích.

-    Zavřete ústa, dýchejte nosem a jazyk volně opřete o půnebí úst.

-    Jiná poloha může být v tureckém sedu nebo v kleče na měkkém polštáři.

Zůstaňte několik minut v kontaktu se sebou. Se zavřenýma očima se zaměřte na místo doteku se židličkou, polštářem nebo podlahou. Všimněte si, jak se cítíte. Zaměřte se na ta místa, kde se jedna část těla dotýká jiné. Všimněte si pocitů v místech doteku. Všimněte si, kolik prostoru vaše tělo zabírá. Vnímejte hranice mezi svým tělem a prostorem kolem.

Několikrát se zhluboka nadechněte a všímejte si svého dechu. Všimněte si, zda je vaše dýchání rychlé nebo pomalé, hluboké nebo mělké a kam jde váš dech do těla (vysoko nahoru do vaší hrudi, blízko žaludku nebo do spodní části břicha). Nyní praktikujte přesouvání dechu z místa na místo, nejdříve dýcháním do hrudi, pak do oblasti žaludku, pak do dolní části trupu. Všímejte si, jak se vaše břicho roztahuje a stahuje. Toto hluboké dýchání je nejvíce uvolňující bě­hem meditace. Může to být napoprvé těžké, ale pokud to budete cvičit, bude to čím dál tím lehčí.

Během meditace zachovejte pasivní postoj. Pamatujte si, že když začnete po­prvé meditovat, budete mít hodně obtěžujících myšlenek, ale chvíle fixované pozornosti budou zvyšovat vaši schopnost nechat zatoulané myšlenky odejít. Netrapte se nad tím, zda děláte věci správně anebo dost dobře. Uvědomte si, že cokoliv se stane, má se stát.

Možná budete chtít strávit nějaký čas tím, že budete trénovat proces nevšímání si obtěžujících myšlenek. Několikrát se zhluboka nadechněte. Pokud máte ně­jakou myšlenku nebo vjem, představte si, že tuto myšlenku nebo vjem zavíráte do bubliny. Pak jen sledujte, jak tato bublina mizí. Taky si můžete představit, jak myšlenka nasedá na list a odplouvá proudem řeky.

Při některých meditacích, ve kterých upřeně nehledíte na určitý objekt, můžete za­vřít oči nebo je nechat upřené na určitý bod na zemi nebo na stěně. Pokračujte v me­ditaci tak dlouho, jak je vám to příjemné. Můžete začít jen s pětiminutovou meditací. Když si pak na meditaci více zvyknete, můžete mít chuť strávit v ní více času - do 20-30 minut dvakrát denně v pravidelně naplánovaném čase. Můžete si najít skupinu, se kterou budete meditovat pravidelně.

Zdroj: Ján Praško - Jak vybudovat a posílit sebedůvěru, nakladatelství Grada