MUDr. František Vurm:

Co se děje, když v těle přebývají toxiny

Zpočátku o tom nevíme a nic necítíme. Máme v sobě toxin,ale on se ještě nijak neprojevuje. Čím více se „nádoba plní“, tím více cítíme, že něco není v pořádku. Něco nás bolí,jsme unavení, ale jiné příznaky nevidíme. Na RTG není žádný nález a laboratorní testy jsou negativní. A najednou se objeví příznak, již si na něj můžeme sáhnout, můžeme ho vyfotografovat, laboratorní testy jsou pozitivní, něco nás bolí, pálí, svědí. Na příznak si většinou vezmeme lék. Ale tento lék vysouší již přetékající nádobu. Zmíněnou nádobou je MEZIBUNĚČNÝ PROSTOR (mezenchyn, pojivo). Tímto prostředím se šíří různé vzruchy a dochází v něm k vzájemným reakcím mezi systémem hormonálním, nervovým a imunitním a mezi lymfou a krví. Do tohoto prostoru se ukládají HOMOTOXINY. Existuje nový lékařský obor, který se zabývá homotoxiny (lidskými jedy) a jeho zakladatel (německý lékař Dr. Reckweg) jej nazval HOMOTOXIKOLOGIE (nauka o lidském jedu). Tato nauka jednoduchým způsobem ukazuje, co a jak tělo dělá, když se potřebuje zbavit homotoxinů.

PRVNÍ FÁZE: VYLUČOVACÍ

Všude, kde jsou sliznice, si tělo tvoří SEKRET a snaží se homotoxiny vyloučit  (stolice, moč, slzení, menstruace, hleny). Táto fáze ještě není patologická, i když projevy nejsou zrovna příjemné. Pacient smrká, kašle, je zahleněný, potí se. Na psychické úrovní se jedná o nervozitu a neklid.

DRUHÁ FÁZE:  REAKČNÍ

Známe ji spíše pod pojmem ZÁNĚT. Jde o boj organismu s jedy. Zánět je chápán jako pomocník, kdy se tělo samo snaží o návrat do stavu zdraví.Táto fáze je velmi důležitá a mnohdy rozhodující pro další vývoj nemoci a zdraví.Pokud tyto příznaky )bolest, horečka, různé kožní projevy, pocit nevolnosti) potlačíme protizánětlivými prostředky, uleví se nám, ale homotoxin, který měl být spálen, zůstává v těle a tělo je nuceno hledat jinou cestu, jak se ho zbavit.A vzniká nový zánět, jednou je na sliznici ušní, pak nosní,jindy postihne průdušky, ledviny nebo kloub. Rozdíl je vtom že pacient navštíví ORL oddělení, pak plícní, revmatologii, urologii a na každém specializovaném pracovišti lékař vnímá jen jeho zánět a potlačí jej. Nemoc patřící do jeho kompetence vyléčí. Za 14 dní má pacient zánět jinde a vzniká bludný kruh. Máme se snažit podporovat zánět, podporovat vylučování a ne příznaky potlačovat.Musíme v těle vytvořit podmínky, aby se samo mohlo léčit,pacient patří do postele, potřebuje klid, inhaluje, zvýší pitný režim, podporuje pocení,vylučovaní, „čistí nádobu“. Reakční fáze se na psychické úrovní projeví třeba reaktivní depresí nebo hyperkinetickým syndromem.

TŘETÍ FÁZE:   UKLÁDACÍ

Tělo stále hledá způsob, jak se zbavit homotoxinů. Když nestačí první ani druhá fáze, homotoxin se začne ukládat do mezibuněčného prostoru kdekoliv v těle. Zpočátku se jedná o přechodné stadium, které však může přejít do stadia trvalého. Homotoxiny se ukládají do tukového vaziva (nadváha).Mohou se tvořit kameny a písek v ledvinách, ve žlučníku či v jiných žlázách. Dochází k zácpě a ve střevech se hromadí nestrávené zbytky potravy a škodliviny. Ženy mají celulitidu,tvoří se jím pomerančová kůže na stehnech a deformuje se jím postava.Tvoří se křečové žíly a hemeroidy. Dochází k velkému funkčnímu zatěžovaní jaterních buněk, které musí zvýšeně detoxikovat tělo od alkoholu,nikotinu, syntetických prostředku, léků, těžkých kovů, smogu a jiných škodlivin.Třetí fáze je charakteristická tvořením různých otoků, ztluštěnin a zduřenin.Tvoří se CYSTY (cysta je dutý prostor v orgánu, např. v ledvinách,ve vaječníku nebo prsu), do kterého si tělo odloží nepotřebné homotoxiny jako do skladiště. Cysta se zvětšuje, tlačí na okolní orgány, může bolet,hrozí,že praskne,obsah se vylije do dutiny břišní a může vzniknout otrava. V takovém případě chirurg cystu odstraní. Tělu velmi významně pomůže, protože ho zbaví přebytečných homotoxinů. Na čas se tělu uleví, ale pokud není odstraněná příčina a nádoba není vyprázdněná, pak je jen otázkou času, kdy se zase někde v těle vytvoří cysta nebo jiná forma ukládání.

Předchozí tři fáze jsou charakterizovány tím, že se homotoxin nachází v mezibuněčném prostoru, není poškozena buňka a není oslaben imunitní systém. Tělo je schopno léčení a dokáže se ještě čistit. Pokud si špatným životním stylem  udržujeme  nádobu stále plnou, začnou homotoxiny pronikat do buněk některého orgánu či sliznice, zejména pokud jsou hodně zatěžované.

ČTVRTÁ FÁZE : IMPREGNAČNÍ

Homotoxin začíná narušovat vnitřní strukturu buňky a způsobuje poruchu funkce daného orgánu.Dochází k poškozování buněk, např.jater,ledvin,mozku, nervů, kloubů. Objevují se chronické záněty a patří sem i tzv.únavový syndrom. Do buňky se nedostává výživa,vázne buněčný metabolismus a buňce chybí energie. V této fázi se vyskytují různé nervové poruchy,charakteristické jsou alergie,ekzémy,lupénka,vitiligo a další kožní potíže.Objevují se migrény a jiné bolesti hlavy, různé vředové choroby, chudokrevnost, potíže s krevním oběhem,dochází k poruchám imunity. Na psychické úrovni popisujeme deprese a úzkostní stavy.Jestliže tento proces pokračuje dále,homotoxin trvale působí na buňky a časem dochází k degeneraci tkáně.

PÁTÁ FÁZE:  DEGENERAČNÍ

Onemocnění se naplno rozvíjí a je diagnostikováno (artróza, osteoporóza, fibróza, roztroušená skleróza, syndrom angíny pectoris, infarkt myokardu, diabetes mellitus = cukrovka, Bechtěrevova choroba a mnoho dalších). Na psychické úrovní se jedná např. o schizofrenii.

POSLEDNÍ FÁZE:  DESTRUKTIVNÍ

Tato fáze je charakteristické rozpadem,destrukci, rakovinným bujením a většinou se jedná o velmi vážné stavy které nezřídka končí smrtí.

Příznaky jsou viditelné a dají se registrovat nějakou vyšetřovací metodou. Pacient potřebuje nějaký lék, protože není sám schopen nemoc překonat. Postupně dochází k vyčerpání adrenokortikoidní rezervy.

V souvislosti, resp. paralelně s intoxikací probíhají v našem těle další destruktivní procesy. Postupně se zanáší střevní klka a stěna tenkého střeva se stává méně propustnou.Důsledkem toho se do krevního oběhu nedostane patřičné množství živin a buňky začínají intenzivně strádat (poruchy nitrobuněčného metabolismu a špatná regenerace). V této chvíli mluvíme o buněčné podvýživě, která může mít různé následky. Podvyživené buňky plní svojí funkci jen částečně a může dojít k tomu, že zcela zkolabují a neplní svojí funkci vůbec.

SIGNÁLY ORGANIZMU

Naučit se rozlišovat signály, kterými s námi naše tělo komunikuje, je základní předpoklad pro udržení stále kondice a vitality.

Pokud je všechno v pořádku,naše tělo mlčí.Máme  pocit jakési vnitřní svobody,překypujeme čilosti,energii a optimismem. Zdraví se odráží na naší pokožce i zářivých očích,kterých nedocílíme ani vynelézavým líčením, ani kontaktními čočkami.Pokud tento popis odpovídá Vašemu stavu,můžete být spokojeni. Téměř s jistotou se dá hovořit o tom, že se k svému tělu chováte správně. Jestliže se však vyskytne,vyšle okamžitě varovný signál.

NEJČASTĚJŠÍ SIGNÁLY: Únava,bolesti, stav stolice, barva a zápach moči, potíže s vlasy, nehty, kůží, zahlenění, pocení, chutě.

ÚNAVA: je prvním příznakem nedostatku vitaminů, minerálů a nedostatečné výživy.

BOLEST: signalizuje,že dochází nebo už došlo k poruše nějaké funkci,vzniku zánětlivého ložiska nebo jiného poškození systému, a nutí nás porušené místo šetřit. Pokud nebudeme hledat příčinu této bolesti,ale budeme ji jen utlumovat léky, může se stav postupně zhoršovat, až propukne v otevřenou nemoc.

STAV STOLICE: Kvalita zdraví je podmíněná dobrou činnosti trávícího systému.Všechno co sníme se musí v těle zpracovat - vytřídit, rozštěpit, vstřebat a vyloučit. Stav stolice proto významně vypovídá o našem zdravotním stavu.Zdraví a dobře vyživovaný  člověk má 2-3x denně lehce vytlačitelnou, dobře formovatelnou a téměř nezapáchající stolici. Stolice nepravidelná, tvrdá, silně zapáchající, která se nedá spláchnout nebo je hráškovitá, znamená, že se trávící systém potýká s problémem. Poměrně častým signálem organizmu je zácpa, která je projevem zejména nedostatku vlákniny, pohybu, tekutin a vlivu stresu a napětí. Velké množství plynu ve střevním systému signalizuje dysmikrobii, což je přemnožení nežádoucích bakterii a plísní ve střevech. Časté užívaní antibiotik neskýtá řešení! Ve střevech máme bakterie, které jsou pro jejích činnost nepostradatelné. Při opakovaném léčení antibiotiky dochází k jejích zničení a tím dán prostor k tvorbě a růstu plísní.

Pitný režim neodmyslitelně patří do správné výživy. Podle BARVY A ZÁPACHU MOČI poznáme, jak  na tom jsme. MOČ, kterou vylučuje zdravé, správně vyživované a dostatkem tekutin zásobované tělo, je bez barvy (nanejvýš je zbarvená světložlutě)a bez zápachu.

POCENI - zvláště noční je důkazem zhoršené činnosti ledvin a jater. Když se ráno vzbudíme zpocení jako když nás někdo do vody hodil, naše ledviny už pracují na doraz.Tělo si timto způsobem pomáhá při vylučování odpadních látek pokožkou.Tento pot je charakteristický svým zápachem (na rozdíl od potu produkovaného například při sportovních výkonech). Často se přidává pocit tlaku v oblasti ledvin tj. v křížové oblasti.Všechny tyto signály hovoří o nedostatečné činnosti ledvin a nadměrném hromadění odpadních látek. Vyšetření krve i moči jsou často v prvních  fázích negativní.Jelikož v ledvinách dohází ke zpracování minerálních látek, je víc jak pravděpodobné, že jejich porucha povede sekundárně k poruchám kostního a kloubního aparátu a rovněž k poruchám v pohlavnim systému. Jestliže  se snažíme nadměrné pocení pouze kosmeticky zakrýt různými antirespiranty, dosáhneme jenom toho, že v podstatě tělu bráníme ve vylučování odpadu.

POTÍŽE S KŮŽÍ,VLASY A NEHTY: Vypadávání vlasů, lámání nehtů, popraskaná kůže na patách,tvorba vyrážek a ekzémů, akné - to vše rovněž signalizuje hromadění odpadních látek (zejména ve střevech) a nedostatek živin. Na šedivění vlasů se podílí nedostatek mědi a na plešatění nedostatek cínu. Hovoří se že vlasy jsou obrazem sliznice střev, činnosti jater a ledvin a úrovně  mikroživin a toxických látek ve střevech. (Opět, jako všechno,ani toto nejde úplně generalizovat. Jsou i dobře vyživovaní lidé, kteří mají šediny nebo pleš. I zde se může na daném stavu jistým procentem podílet genetická informace.) Naše tvář a naše kůže rovněž hovoří o tom, jak pracuje vnitřek našeho těla. Jestliže máme problémy s pletí, potřebujeme vyčistit svoje tělo a změnit stravovací návyky tak, aby v naší výživě byly všechny potřebné látky - pak se naše pokožka upraví a bude čistá a zářivá.

ČASTÉ ZAHLENĚNÍ: nosu, záněty dýchacích dutin, dlouhotrvající kašel, častá onemocnění dýchacích cest, zánětlivá onemocnění ženských pohlavních orgánů, onemocnění uší s poruchou sluchu, problémy s prostatou,tvorby cyst -to všechno znamená,že tělo hromadí odpadní látky v různých částech,které mají nějaký kontakt s vnějškem.

CHUTĚ: které máme v průběhu dne jsou důkazem toho, že naše tělo nedostalo to, co potřebuje a vůbec to není závislé na tom, kolík jsme toho snědli. Tělo si prostě a jednoduše žádá svojí výživu.

ARTRÓZA

Nejčastějším onemocněním kloubů je artróza. Jedná se o chronické poškození kloubní chrupavky.

Přesněji je definována jako soubor degenerativních a zánětlivých pochodů, které ničí kloubní tkáně. Onemocnění se vyvíjí pomalu u jednoho nebo více kloubů na základě opotřebení, systémového onemocnění nebo jako následek úrazového či vrozeného poškození (například špatný vývoj kyčlí nebo vrozená porucha osy kloubu).

Degenerativní poškození chrupavky mívá více příčin. Kromě dědičných předpokladů je v naší populaci na prvním místě opotřebení kloubů v důsledku nadváhy a nevhodných pohybových návyků.

Jako první příznak se objevují občasné bolesti kloubů, často při strnulé poloze (sezení v kině, autě,u počítače), které po rozhýbání mizí. Později bývá bolest intenzivnější, zejména po nezvyklé zátěži, přetížení a po drobných úrazech, přetrvává a nutí postiženého brát léky. Obtíže se objevují i při změně počasí. S dalším rozvojem artrózy přicházejí různé "drásoty" při pohybu, omezení hybnosti, otoky a výpotky v kloubu. V konečných stádiích artrózy začínají pacienti kulhat, objevují se klidové a noční bolesti. Artróza nejčastěji postihuje nosné klouby dolních končetin (kolena, kyčle). Nadváha je jednou z hlavních příčin, které urychlují degenerativní procesy chrupavky a rozvoj artrózy.

Při nadváze dochází k přetížení kloubů při každém kroku. Nadváha však působí i druhotně, neboť klouby ke své správné funkci a regeneraci potřebují pohyb. A lidé s nadváhou často omezují svoji pohybovou aktivitu. Navíc se díky ateroskleróze rozvíjí cévní poškození, které může vést v konečném důsledku až k aseptické nekróze, tedy odumření kosti (například hlavice kyčelního kloubu).

Obezita bývá ze strany pacientů dlouho podceňována, protože nebolí. Ani ostatní komplikace, které nadváha v průběhu let přináší, nevedou k okamžitému pocitu bolesti. Při dlouhodobé nadváze dochází v kloubu nejprve k poškození chrupavky, která postupně ztrácí pružnost, pevnost a narušuje se její hladký povrch. Postupně se chrupavka snižuje a objevují se v ní defekty, na které kloub reaguje tvorbou kostních výrůstků (osteofytů). Pacient snáší stále menší a menší zátěž. Počínající příznaky artrózy je třeba brát vážně. Nadváha není pouze na začátku procesu, ale zhoršuje a urychluje průběh onemocnění v dlouhém průběhu tohoto degenerativního onemocnění. Je proto potřeba v sobě najít sílu, změnit životosprávu a redukovat svoji hmotnost dříve než bude pozdě.

Autor:  MUDr. František Vurm

Zdroj:   http://www.eshop-rychle.cz/jantra/4-O-zdravi/18-Toxiny-v-tele