Vegetariánské zdroje vitamínu B12

• veškerá jídla z bílého cukru a z bílé mouky - bílý chléb, bílé pečivo, vaječné těstoviny, cukrovinky, sladkosti.
• veškeré výrobky z kravského mléka - mléko, šlehačka, sýry, jogurty, tvaroh, podmáslí, máslo.
• veškerá pečená, smažená, grilovaná a fritovaná jídla - masa, sýry, hranolky, steaky, grilovaná kuřata!
• veškerá syrová zelenina a ovoce
• veškeré chladné a cukrem oslazené nápoje a zmrzlina

• obiloviny: jáhly, pohanka, kulatozrnná rýže, rýže natural
• luštěniny: cizrna, hrách, čočka, sója
• koření: skořice, zázvor, koriandr, lékořice
• zelenina: cibule, mrkev, dýně Hokkaido
• polévky z drůbeže: slepice, perlička, krůta
• veškerá vařená, dušená a napařovaná jídla
• maso: především bílé, ryby, drůbež, bažant

• obklopit se barvami pozdního léta: oranžová, žlutá, barvy padajícího listí a meruňková
• upřednostňovat chuť přirozeně sladkou
• orientace na světovou stranu: jihozápad (střed)
• užívat bylinky a koření: fenykl, sléz, citron, šalvěj, přeslička, divizna a olivy
• pro podporu žaludku snídat mezi 7:00 – 9:00

Článek "Výživa v souladu s ročními dobami podle tradiční čínské medicíny" najdete zde.

 Zázračný len = zdraví

Zdroj: vmmagazin.cz

„Přál bych si, aby všichni moji pacienti měli doktorát z biochemie, aby si uvědomili, s jakou odborností byla sestavena tato dieta. Je to zázrak".

„Nechť jídlo je vaším lékem a lék vaší potravou.“

Jeden z nejdůležitějších a dalekosáhlých medicínských objevů dvacátého století udělala v roce 1951 německá biochemička Dr. Johanna Budwig, patřící mezi přední evropské autority v oblasti tuků a výživy. Tato drobná vitální žena byla sedmkrát nominována na Nobelovu cenu, kterou ovšem v rámci „vyšších nezadatelných zájmů“ farmaceutického lobby nikdy nedostala. Využívala svou metodu k úspěšné léčbě pacientů s mezními případy rakoviny a lidí postižených vážnými srdečními chorobami, artritidou a dalšími onemocněními, poté, když je konvenční lékařská věda označila za beznadějné případy. Použité metody přitom jsou tak jednoduché, že je může s dobrými výsledky použít kterákoliv žena v domácnosti, bez jakéhokoli odborného zaškolení. Ve skutečnosti se lidé s vážnými chorobami k úžasu konvenčních lékařů vyléčí sami. Nicméně, navzdory zdánlivé prostotě zmíněných objevů, Dr. Budwig odhalila nejen hluboké souvislosti přispívající k harmonické činnosti lidského těla, ale i úzký vztah člověka k samotnému kosmu.

Celý svůj život sloužila lidem a konzultace poskytovala do velmi vysokého věku. Zemřela v r. 2003 ve věku 99 let.

Dr. Budwig pečlivě studovala vzorky krve svých pacientů a hledala nějakou souvztažnost mezi její kvalitou u nemocných a zdravých lidí. Po prostudování tisíců krevních vzorků objevila rozdíl spočívající v tom, že zdraví lidé mají v krvi vyšší obsah tuků řady Omega – 3, než nemocní. Omega – 3 patří mezi základní mastné kyseliny, EFA, nezbytné pro správnou činnost organizmu. Začala tedy hledat nejlepší způsob, jak získat tuky Omega – 3, které by se vhodně rozpouštěly v lidském organizmu. Nakonec po mnoha experimentech zjistila, že nejbohatším zdrojem tuků typu Omega – 3 jsou droboučká semínka lnu. Avšak jako dostatečně neporušený, aby skutečně prospíval lidskému zdraví, se ukázal jen lněný olej chráněný před teplem a oxidací, vyvolanou kyslíkem a světlem. Nesprávně získávané a skladované oleje rychle zažluknou, a pak našemu zdraví naopak škodí.

Po dalším výzkumu Dr. Budwig dospěla k šokujícímu závěru, že příčinou obrovské většiny současných chronických onemocnění je nesprávný způsob hromadného zpracovávání potravin a olejů a jejich mizerná výživná hodnota, stejně tak, jako celosvětové užívání nebezpečných pesticidů, které kontaminují potravu a eliminují elektrony, které jsou v ní obsaženy.

Na základě těchto pozorování začala Dr. Budwig léčit své pacienty podáváním stravy, již tvoří kombinace vysoce kvalitního lněného oleje bohatého na tuky Omega – 3 a tvarohu, obsahujícího velmi kvalitní bílkovinu. Důvod k mísení oleje s proteiny spočívá v tom, že jejich kombinace s olejem umožňuje rozpouštění tuku ve vodě, takže je tělem absorbován rychleji. Takto upravený může prostoupit i do nejmenších kapilár, rozpustit jakýkoli nevhodný tuk a pročistit žíly a tepny.

To mimo jiné posiluje srdce, likviduje tumory a léčí artritidu. Zní to možná poněkud přehnaně, ale je to opravdu funkční.

Dr. Budwig často pracovala s na smrt nemocnými pacienty, z nichž některým, podle názoru konvenčních odborníků, zbývaly už jen hodiny života. Podávala jim směs oleje a proteinu a organické potraviny. Kúru provázelo cvičení, pobyt na čerstvém vzduchu. K vyléčení „beznadějných případů“ využívala i léčivou moc Slunce. Zlepšení se často dostavilo během několika dnů.

Cituji z jedné z jejích knih: „Nezřídka vezmu velmi nemocného rakovinového pacienta z nemocnice, kde říkají, že mu zbývá už jen několik málo dnů nebo možná jen pár hodin života, a většinou mám velmi dobré výsledky. Úplně první, co mi tito pacienti a jejich rodinní příslušníci říkávají je, že v nemocnici už nemohli močit nebo produkovat stolici. Trpěli kašlem, aniž by byli schopni vykašlávat hlen. Prostě – všechno bylo zablokováno. Velmi je povzbudilo, když všechny tyto symptomy náhle zmizely. Dosáhli jsme toho pomocí povrchově aktivních tuků s nadbytkem elektronů, které opět uvedly do chodu řadu životně důležitých funkcí, takže se nemocní bezprostředně poté začali cítit mnohem lépe. Je tedy nutné položit si otázku, jak je tato nenadálá změna vůbec možná. Má to co dělat s reakčním modelem a charakteristickou činností elektronů, k nimž se dostaneme později. V posledních dvou letech jsem se tomu hodně věnovala. Jeden zastánce mé práce žijící v Paříži mi napsal jak je úžasné, že jsem vypátrala, že původním rodištěm elektronů v semínkovém oleji je Slunce. V tom jsou ty spojitosti!“

Léčby Dr. Budwig jsou výborně zdokumentované a skvěle obstály při zkouškách opozičním konvenčním lékařským establishmentem. Mnoho vynikajících lékařů a odborníků na výživu dnes kráčí v jejích šlépějích. Také já jsem si velmi oblíbil její přístup, protože Dr. Budwig není jen brilantní vědec a výzkumník, ale také vysoce oduševnělý idealista, přistupující k věci i z filozofického a duchovního hlediska.

Mezi významné aspekty díla Dr. Budwig patří objev či spíše znovuobjevení úzkého vztahu lidského těla k Slunci.

Při správné rovnováze tuků a proteinů má tělo magnetické pole, které doslova přitahuje fotony obsažené ve slunečních paprscích a umožňuje tak vstup léčivým silám Slunce. Vyzkoušel jsem metodu Dr. Budwig pro všeobecné vylepšení zdraví nejprve sám na sobě a byl jsem ohromen. Za méně než tři dny, přesně jak říká, jsem pocítil neuvěřitelné zlepšení v mnohých oblastech, že by jeho popis na tomto místě byl příliš dlouhý. Pak jsem to doporučil několika známým, a ti, kteří to vzali vážně, udělali podobné zkušenosti jako já. Všichni jsme získali pocit zvýšené všeobecné pohody, lehkosti, příliv energie a zlepšení krevního oběhu. Venku jsem pociťoval léčivou moc Slunce, které laskalo mou pokožku úplně jinak, než dosud. Mimo to jsem se po dalším týdnu či čtrnácti dnech cítil stále lépe. Staré bolesti odcházely, má pleť se čistila a byl jsem schopen dělat svou práci mnohem lépe.

Jedna známá se přitom cítila tak dobře, že to začala dávat svým dětem a říkala, že ihned uviděla změny na jejich pleti. Zatímco mluvila, pozoroval jsem, že i její vlastní pleť měla více barvy a byla jakoby zářící. A to asi jen dva dny poté, kdy začala brát olejo-proteinovou kombinaci. MUDr. Robert Willner, Ph.D. (autor knihy „The Cancer Solution")

Olej z lněných semínek a tvaroh

Směs předepisovaná Dr. J. Budwig jako dieta při rakovině, artritidě, roztroušené skleróze, lupence, ekzémech, trudovitosti, ... Mnohokrát na Nobelovu cenu navržená lékařka říká, že tato základní výživná kombinace skutečně zajistí prevenci a pomáhá tělu vyléčit rakovinu!

Recept dle Dr. Johanny Budwig

(dávka pro ustálený stav nebo k ozdravení, viz níže)

6 PL cottage cheese nebo tučného tvarohu (Tuky se stanou ve vodě rozpustné jen tehdy, pokud se sloučí s

bílkovinami, čímž se zvýší jejich vstřebatelnost.),

3 PL lněného oleje – panenský, za studena lisovaný (spolu s tvarohem mixujeme 30-60 sec., až do homogenní

konzistence) a poté přidáme

2 PL čerstvě semletých lněných semínek (mleté v mlýnku na mák, nebo v mixéru, ale max. 6-10 sekund)

Po semletí se musí semínka do 10 min. zkonzumovat (oxidace tuků).

Při mixování přidat tolik vody, aby měla směs krémovou konzistenci a špetku kajenského pepře.

Volitelné troška česneku troška červeného pepře troška šampaňského vína

Vše umixujte na velmi jemnou pastu. Jezte to denně.

Další vhodné doplňky kůry se lněným semínkem

Můžeme obohatit lžičkou medu, malinami, borůvkami, jahodami, broskvemi, jablkami (ale jen čerstvými, maxim. mraženými, v žádném případě kompoty), a nakonec např. vlašskými ořechy (ne arašídy!!!). Je nevyhnutné nezapomínat na dostatečný, ne však nucený příjem tekutin.

Pozn.: PL = polévková lžíce

Poznámka Praxe i výzkum ukazují, že nejefektivnější je základní poměr zhruba 1:3, tedy 1 díl oleje na 3 díly tvarohu. Objem tuku v tvarohu má být nad 10%. Používá-li se nízkotučný tvaroh, léčivý efekt je menší.

Při léčení těžce nemocných je vhodné začít první týden či 10 dnů s poměrem 1:1, a pak další týden nebo 10 dnů 1:2 a po stejné době dávku ustálit na 1:3.

Od počátku užívání buďte co nejvíce na sluníčku, ne nutně na přímém, ale spíš pod stromem.

Z praxe vyplývá, že vlnová délka slunečního světla pronikajícího listy zbarvenými chlorofylem urychluje léčení. (Koumáci už vymysleli „zelené“ lampy, které mají víceméně stejnou vlnovou délku jako sluneční světlo po průchodu listím. I toto světlo samo o sobě lidem dost pomáhá, i když vyléčení nezajistí.)

Poměr 1:1, 1:2 a 1:3 se doporučuje proto, že v posledních 50 letech se značně změnila strava. Dnes pojídáme spoustu svinstva - na způsob margarínu (hydrogenované a „přenesené“ tuky)- které už jsou ve

všem, včetně zmrzliny a nápojů atd. Takže je třeba nejdříve potlačit v těle nasbírané nečistoty a trochu srovnat rovnováhu, proto je zprvu třeba použít spoustu omega-3.

Vtip je v tom, že omega-3 jsou klíčem k využití dalších mastných kyselin v těle.

Bez omega-3 jsou ostatní mastné kyseliny k ničemu.

Ze závěrů posledních výzkumů olejů a mastnot zřetelně vyplývá, že k životu potřebný poměr mastných kyselin v nás je 1:1. Lněný olej nabízený za nekřesťanské peníze v želatinových tobolkách je nevhodný – je ho málo a tělo v nepřítomnosti síry nemůže olej rozložit na ve vodě rozpustnou formu, takže spíše škodí, než léčí.

DIETA S LNĚNÝM OLEJEM

Původní dietu s olejem z lněných semen sestavila Dr. J. Budwig již v roce 1951. V roce 1990 ji znovu přezkoumal MUDr. Dan C. Roehm, FACP (onkolog a bývalý kardiolog), který pak ve své zprávě napsal:

„Tato sestava představuje daleko nejúspěšnější protirakovinnou dietu na světě.“

Dr. Budwig vždy říkala, že její dieta nabízí obojí: prevenci i léčbu.

Nedostatek linolových kyselin [běžný při našem způsobu stravování] je odpovědný za produkci oxidázy, která indukuje růst rakovinových nádorů a stává se příčinou mnoha dalších chronických onemocnění. Prospěšné fermenty jsou ničeny teplem nebo přehřátím zničenými tuky v potravě, nitráty užívanými při konzervování masa, atd.

Teorie říká, že využití kyslíku v organismu může být stimulováno proteinovou směsí obsahující síru, která umožňuje rozpouštění tuků ve vodě. Síra je obsažena v sýru, ořechu, cibulovité zelenině, jako například pórku, pažitce, cibuli a česneku, ale zejména v tvarohu.

Fermenty buněčného dýchání jsou těsně spjaty s vysoce nenasycenými mastnými kyselinami, které jsou tedy nezbytné k řádnému okysličování.

Základní předpoklad je užívání nerafinovaných, za studena lisovaných olejů s vysokým obsahem kyseliny linolové, například z lněného semínka, slunečnice, máku, vlašského ořechu i obilí.

Tyto oleje by ale měly být konzumovány společně s potravinami obsahujícími vhodné proteiny, jinak mají OPAČNÝ ÚČINEK a způsobí více zla než užitku.

Nejlepší kombinací je tvaroh s lněným olejem, plus lněné semeno, které musí být čerstvě rozemleté. Sacharidy obsahují přírodní cukr, a proto jsou do této diety zahrnuty například i datle, fíky, hrušky, jablka a hrozny. Prospěšný je i nerafinovaný přírodní med.

Člověk potřebuje denně asi 120 g tvarohu, dobře smíseného se 40 g lněného oleje a ušlehaného v mixéru nebo šlehači. Směs lze osladit medem nebo jinou přírodní příchutí. Může se přidat i čerstvé ovoce.

Uvedená dieta je indikována pro všechny druhy chronických onemocnění, obzvláště při srdečních onemocněních (koronální trombózy), poruchách žlučníku, cukrovce, artritidě a zhoubném nádoru. Zlepší se i oslabený sluch a zrak. Je to ideální výživa pro děti a mladistvé.

„To, co Dr. Johanna Budwig k mé počáteční nedůvěře demonstrovala, a co mne poslední dobou vede k dokonalému uspokojení v mé vlastní praxi, znamená: RAKOVINA JE SNADNO VYLÉČITELNÁ, léčba představuje dietní životní styl a odezva je okamžitá – rakovinová buňka je oslabená a bezbranná. Bod biochemického zhroucení, který identifikovala už v roce 1951, je výslovně přesný in vitro (ve zkumavce), stejně tak, jako v reálném živém organismu…„ (Roehm, „Townsend Letter for Doctors", Červenec 1990).

http://www.vitarian.cz/

12 utajovaných kroků pro odkyselení organismu

Autor: Jan Anděl, ZDRAVÍ S ÚSMĚVEM s.r.o. , www.zdravisusmevem.cz

Jaká je nejčastější příčina překyselení organismu

Organismus každého z nás je uzpůsoben tak, že bychom se mohli dožívat 120 let. V některých oblastech našeho světa tomu tak skutečně je. Bohužel potrava v našem civilizovaném světě ztratila svoji původní hodnotu a smysl. Zažili jsme mnoho staletí nedostatku. Proto když nyní máme možnost zajít do obchodu a zakoupit si vše, co se nám zlíbí, jíme ve většině případů více, než musíme.

Jaké jsou hlavní příčiny překyselení organismu: • špatná výživa (denaturované potraviny) • špatné stravovací návyky • špatný způsob života. Jednotlivé konkrétní příčiny • příliš mnoho bílkovin • cukr • alkohol • nikotin • nasycené mastné kyseliny • jedovaté látky v životním prostředí • poživatiny (respektive jedy z poživatin) • elektrosmog • chemické léky • zloba a agrese • stres a nahromaděná duševní zátěž

Jaký vliv má na překyselení správná činnost žaludku

Žaludek je výrobce kyselin a zásaditých látek. Štěpením kuchyňské soli, což je přirozená součást naší krve a tkáně, produkuje žaludek kyselinu solnou, jejíž hodnota pH leží mezi 1,2 až 2,8. Jestliže je tělo nedostatečně zásadité, rozkládá více kuchyňské soli, která po sloučení s dalšími látkami (sodíku, vodíku, uhlíku, kyslíku) vytvoří zásaditou směs (jedlou sodu) a doplňuje tak velmi důležité zásady, přičemž samozřejmě vzniká i větší množství žaludeční šťávy, která však již není potřebná a způsobuje pálení žáhy. Když člověk něco sní, pálení většinou zmizí, jelikož se šťávy smísí s potravou, ale přitom jsou nadále produkovány kyselé žaludeční šťávy - a tak přemíra kyselin vyvolává tvorbu dalších a dalších kyselin. Jakmile žaludek přestane zvládat jejich množství, kyseliny se přesunou do dvanáctníku. Tím se sice jeho kyselinná koncentrace sníží, avšak zároveň dvanáctník na to reaguje vředy. Dostatek zásaditých látek je v těle naprosto zásadní, jelikož má dvojí úlohu.

Za prvé: Pro pomocné trávicí orgány jako játra, žlučník a slinivku břišní - ty potřebují velké množství zásad k vytváření šťáv nutných k trávení.

Za druhé: Pro snižování kyselosti těla, především pojivových tkání. Pokud není tato úloha splněna kvůli nedostatku zásaditých látek, dříve nebo později tělo musí onemocnět. Protože zásadité látky jsou spotřebovávány při plnění svých funkcí, je nutné neustále zajišťovat jejich další přísun z jiných zdrojů - nejlépe ze zásadité potravy nebo potravinových doplňků. Pokud místo zásadité potravy člověk užívá léky určené k redukci kyselosti, docílí sice toho, že se kyselinotvorná činnost žaludku sníží nebo dokonce zastaví, ale tím se zase naruší trávení přijaté potravy a „začarovaný" kruh může začít. Pálení žáhy je tedy téměř vždy „voláním" žaludku o pomoc. Tehdy je nutné doplnit chybějící zásady, a ne bránit produkci kyselin. Zvýšené množství kyselin při pálení žáhy poškozuje citlivé stěny jícnu a časem je natolik zeslabí, že se v nich může začít tvořit rakovina. V neposlední řadě se ani ledviny nemusí vypořádat s nežádoucím množstvím kyselin, takže dochází k onemocnění i v této oblasti. Následky překyselení organismu jsou mnohočetné a katastrofální, ale dá se jim snadno zabránit, pokud pochopíme všechny souvislosti.

Při čem vzniká velké množství kyselosti

Čím to je, že překyselení organismu je pravděpodobnější než jeho vyšší zásaditost? Tělo vytváří kyseliny částečně samo (žaludeční šťávy), zásady však získává výlučně jen prostřednictvím potravy - a mimo to jsou neustále spotřebovávány. Svému tělu nedáváme často příležitost k tomu, aby odbourávalo kyseliny přirozenou cestou, protože příliš málo pijeme.

Pokud se také navíc nedostatečně pohybujeme, vydýchají plíce jen velmi málo kyselin, přitom nedostatek kyslíku vede k jejich další produkci. Také chronický nedostatek vitaminů a stopových prvků podporuje tvorbu kyselin, protože tělo nedokáže dokončit určité procesy látkové výměny. Jestliže v nevhodnou dobu něco špatného sníme - a navíc ve spěchu, může se dokonce i původně zásaditá strava změnit v kyselou. V dietologii je tento jev označován jako zásaditá „inverse". Důležitou roli přitom hraje individuální stav zažívacího traktu: Je-li přetížen, ne zcela strávená syrová strava ve střevech zkvasí a stává se kyselou. To vede k mnoha potížím. Člověk si připadá přetažený, je chronicky unavený, zotavuje se jen velmi pomalu a nedostatečně, neustále ho provází silné napětí ve svalech, bolesti hlavy a v zádech. Pokožka vykazuje stopy po ekzémům, nos a oči bývají často podrážděné a stále silněji nás sužují bolesti, které nemůžeme přesně určit. Tím nám tělo signalizuje, že už nezvládá tu spoustu kyselin a nutně potřebuje pomoc. Nedojde-li mezi dvěma jídly nebo alespoň během noci k vyloučení nestravitelných odpadních látek ani k dostatečnému odkyselení, budou kyseliny natolik přetěžovat pojivovou tkáň, až se nepatrná acidóza (překyselení) nakonec změní v akutní. Již roku 400 PŘ. KR. řekl Hippokrates: „Ze všech složenin našich tělesných sil se kyseliny projevují jako ty nejškodlivější." Tělesné prostředí zná dvě odchylky od normálu, a to nedostatek nebo přebytek určitých látek. Přitom obě odchylky se mohou projevit současně. Pokud je tělo podvyživené a zanesené, do buněk proniká příliš málo životně důležitých látek, jako jsou vitaminy, minerály a stopové prvky. Čím větší je jejich nedostatek, tím méně jsou buňky schopné vykonávat svoje funkce. V případě, že tento stav setrvává delší dobu či překročí určitou míru, buňky odumírají a propuká nemoc. To samé se však přihodí i tehdy, pokud je prostředí zaplaveno škodlivými látkami. Přísun kyslíku a výživných látek je omezen a odsun odpadních produktů z buněk vázne. Ty se shlukují, až se buňky nakonec udusí ve vlastním odpadu. Zpočátku vede toto zatížení organismu pouze k narušení funkcí a zánětům. Jestliže se však na situace nezmění - dojde ke zničení tkáně. Jedinou účinnou pomocí v této situaci je důkladné a pravidelné odkyselování a detoxikace těla. Po letech, většinou několika desítkách let, kdy tělo trpí překyselením, již nestačí jen přejít na zásadité potraviny, jako je ovoce, zelenina a brambory. Člověk potřebuje po delší čas speciální výživu, která by především doplnila minerální látky v těle. Také hluboké dýchání napomáhá odkyselení, stejně jako důkladné žvýkání a dobré prosliňování (promíchání se slinami) potraviny, které zvyšuje její alkalizaci. Většina kyselin vzniká ze stravy, obzvlášť z přemíry bílkovin. Strava chudší na bílkoviny, podávaná ve vyšším věku, zřetelně prodlužuje život. Aby se ze střev, buněk atd. vyplavily kyseliny a nestravitelné zbytky potravin, je zapotřebí zajistit denně přísun zásad. Acidóza těla je také jedním z předpokladů rakoviny, která ke svému vzniku potřebuje právě kyselé prostředí.

Ani artróza není bezpodmínečně jen jevem stáří. Nejčastěji vzniká pouze z toho důvodu, že jíme mrtvé potraviny. V divoké přírodě se problémy jako artróza nebo kornatění tepen nevyskytují – oni jedí živou potravu. Důkladné odkyselení organismu vede v neposlední řadě k duševnímu i fyzickému zdraví. K čištění organismu pomocí kůže může být použita koupel, a to minimálně na jednu hodinu, přičemž vodu je třeba doplnit sodou. Záchvatům migrény i alergické rýmy se lze také preventivně vyhnout, když již během prvních příznaků či dokonce i předtím vypije postižený člověk sklenici teplé až horké vody (ne minerální), do které vsypal plnou čajovou lžičku jedlé sody. Při každém odkyselování dbejte na to, abyste vydatně pili, neboť jen tak se mohou kyseliny dobře vyplavit. Zůstane-li moč v kyselém rozmezí pH, přestože jste si vzali prostředek k odkyselení, znamená to, že ho pravděpodobně bylo ještě málo. Obnova kyselo-zásadité rovnováhy představuje rozhodný krok ke zdraví a vitalitě a přitom i k znovunalezené radosti ze života. Právě tato rovnováha je základem pro všechny funkce celého organismu. S přibývajícím zanášením odpadními látkami se výživa jednotlivých buněk stále víc a víc komplikuje, což se tělo snaží vyrovnat tím, že zvýší krevní tlak, aby se využila i ta nejnepatrnější propustnost a krev mohla proniknout až do těch nejmenších cév. Pokud si pacient v této situaci vezme třeba jen jediný prášek na snížení tlaku, dosáhne sice kýženého efektu, ale za cenu, že se tím jeho celkový stav zhorší. Překyselení je také jedna z velkých brzd v profesním životě člověka, neboť snižuje jeho vytrvalost a schopnost vyrovnat se se stresovou zátěží a vyvolává neustálou podrážděnost. Takový člověk jen stěží nalezne v sobě klid, stále se cítí přetažený, a tím i přetížený požadavky, které jsou na něj kladeny. A to jak v zaměstnání, tak i v soukromém životě. Veškeré problémy zmizí hned poté, kdy organismus dostane účinnou pomoc v podobě přiměřeného a pravidelného „přísunu" zásaditých látek.

Cukr, sůl a jejich souvislost při překyselení

Lidský organismus je odkázaný na kuchyňskou sůl a potřebuje jí denně asi 3 gramy. Ve stravě však každý den přijímáme v průměru téměř 15 gramů a zatěžujeme tím tělo v mnohem větší míře, než si vůbec dovedeme představit. Příliš soli může usmrtit, jelikož existuje přímé spojení mezi solí a vysokým tlakem, kterého si často všimneme až tehdy, když už je pozdě. Mnoho soli také unavuje, dělá člověka náladovým, podrážděným. Poškozují se ledviny.Pokud dostatečně nefungují, stoupá krevní tlak. Místo soli proto raději používejte všude, kde je to jen možné, bylinky a přírodní koření. Cukr znamená pro naše tělo jed. Cukr se vyskytuje téměř ve všech potravinách a tvoří přibližně 50 % všech uhlohydrátů, jež ve stravě přijímáme. Hodně cukru unavuje a dokáže rozházet imunitní systém. Čím víc sladkostí jíme, tím je naše strava nezdravější. Získáváme tak stále méně vitaminů a minerálních látek, které pak v těle chybí. Že cukr škodí zubům, to ví jistě každý. Cukr nám sice život osladí, ale tělo „okyselí". Kromě toho odnímá tělu vitamin B 1, které nutně potřebuje k biochemické přeměně. Přírodní cukr z cukrové třtiny obsahuje vysoký podíl životně důležitých stopových prvků, minerálů a vitaminů. Náš cukr však toto vše ztratil rafinováním a ještě k tomu je zatížen bělením. Bílý cukr ochromuje peristaltiku střev a silně zatěžuje imunitní systém. Ničí sklovinu a připravuje vhodné prostředí pro bakterie. Dokonce působí negativně i na inteligenci, i když to hned nezpozorujeme, neboť často zaměňujeme vzdělání s inteligencí. Snižuje také činnost mozku a mění chování člověka. Kdyby měl být dnes cukr zaveden jako nový produkt, nikdy by nemohl získat povolení jako potravina. Je to velmi silný jed a patří do lékáren. Jednoduchý cukr však především přetěžuje slinivku břišní, jelikož ji nutí k příliš vysoké produkci inzulinu, aby se hladina cukru v krvi opět snížila. Kvůli snížené hladině cukru však míváme hlad „jako vlk", takže často opět sáhneme po něčem sladkém. A ocitáme se tak znovu v začarovaném kruhu. Pokud určujeme svoji stravu pouze podle toho, na co máme chuť, pácháme pomalou sebevraždu - a to s nožem a vidličkou v ruce. Vhodné potraviny však mohou posloužit k léčení. Jestliže se vyhnete potravinám, které vám nechutnají, můžete zůstat zdraví, neboť vaše tělo je tím nejspolehlivějším rádcem. Každopádně byste měli dát na jeho pokyny.

Zvykáním ke zdraví a sladké chuti:

Kdo by neznal přísloví: „Dobré žvýkání - poloviční trávení." Ale co vlastně znamená důkladné žvýkat? Optimální předtrávení za pomoci správného žvýkání podporuje práci žaludku a střev. Zažívací problémy, i kdyby trvaly dlouhou dobu, zmizí v průběhu několika dnů, pokud budete opravdu důkladně žvýkat. Dietologové doporučují žvýkat každé sousto 40krát. Nemusíte to přesně odpočítávat, stačí, pokud budete žvýkat tak dlouho, dokud sousto nebude dostatečně rozmělněné. Tím je zajištěno optimální využití životně důležitých vitaminů a výživných látek a kromě toho se výrazně posiluje i imunitní systém. Důkladné žvýkání je i absolutně spolehlivou metodou jak rychle a zdravě zhubnout a bez potíží udržovat ideální váhu po celý život. Nedivte se, jak málo přitom budete muset jíst, abyste se cítili sytí, neboť obvyklé hltání dává tělu falešné informace. Na začátku zažijete ještě další neobvyklou zkušenost - budete mít namožené žvýkací svaly. Ty jsou sice poměrně silné, ale dosud nebyly trénované. Křeče a napětí v čelistech brzy zmizí, ale příjemný pocit, který pečlivé a pomalé žvýkání vyvolalo, už setrvá. Při důkladném žvýkání se jídlo stává přímo zážitkem a sousto po soustu téměř drogou.

5 stupňů překyselení organismu Podle MUDr. Michaela Worlitschka

1. Ideální stav

V tomto případě panuje optimální rovnováha mezi kyselinami a zásadami a vyskytuje se dostatečné množství, látek, které vyrovnávají výkyvy v poměru kyselin a zásad vznikajících příležitostně během jídla.

2. Skryté překyselení

Jedná se o téměř nepostřehnutelnou acidózu. Krev má s ohledem na svoji vysokou schopnost regulace ještě stále dobrou pH hodnotu, avšak „zásobárny" se již zaplňují zbytky kyselin. V tomto stadiu zaznamenávají odborníci zrádné příznaky zpravidla u pacientů, kteří se necítí výslovně nemocně a stěžují si pouze na nevysvětlitelnou únavu, tlak v oblasti žaludku, případně i zácpu.

3. Přechodné překyselení

V tomto případě se jedná o akutní acidózu. Pod tímto označením rozumíme posun v acidobazické rovnováze, jenž může být způsoben jakýmkoliv infekčním onemocněním. Infekce totiž nutí tělo k takovým protiopatřením, jako je např. horečka, průjem, záněty či zvýšené vylučování moče - všeobecné stavy, jež jsou vyvolány nebo zesíleny kyselou látkovou výměnou. Po překonání původce nemoci se látková výměna opět normalizuje - pokud jsou ovšem k dispozici dostatečné zásadité rezervy. Při jejich nedostatku má organismus sklon k opětovné infekci, která znovu vyvolává již uvedené „kyselé" reakce.

4. Místní překyselení

K projevům takzvané lokální acidózy patří např. srdeční či mozkové příhody. Jejich příčinou mohou být jednak problémy krevního oběhu způsobené sraženinou červených krvinek, arteriosklerózou. Jednak i nedostatečný přísun kyslíku v důsledku oslabeného krevního průtoku. V nejhorším případě, kdy dojde k cévnímu uzávěru, jsou části srdečního svalu nebo mozku zcela „odpojeny" od přívodu kyslíku. Tkáň se udusí a umírá.

5. Kyselá smrt

Konečná „kyselá“ smrt může mít různé podoby - od selhání ledvin přes smrtelný infarkt a rakovinu až po diabetické kóma.

Jak si sestavit osobní profil kyselosti Jelikož se zátěž kyselinami během dne mění, typickou křivku jejích hodnoty lze určit pouze pravidelným měřením, nejlépe při každém močení. Přitom především ráno se objevují nejvyšší hodnoty kyselin, které jsou vyplavovány z odbourávání z noci. Takže za měřítko bychom měli považovat 2-3 moč a tak dlouho odkyselovat, aby její hodnota pH neklesla pod 7. Když konzumujete výhradně zralé ovoce a čerstvou zeleninu a navíc nepijete alkohol ani kávu, pravděpodobně si nemusíte dělat starosti kvůli možnému překyselení. Pokud se však stravujete „normálně", tzn. jíte maso, sladíte a máte rádi moučná jídla, pijete kávu a alkohol, pak jste možná již delší dobu překyselení a vaše tělo potřebuje pomoc. Jestliže po jídle cítíte únavu, nasvědčuje to tomu, že jídlo bylo kyselinotvorné. Také běžné zákusky dodatečně zvyšují kyselé prostředí těla. Při nedostatečné zásaditosti organismus „uvadá", jelikož postrádá vhodné podmínky k životu. Překyselenost se projevuje dramaticky nejen na zdravotním stavu těla, nýbrž zanechává stopy i na psychice člověka. Následkem dlouhotrvajícího stavu překyselenosti může být chybějící radost ze života, která vyústí až v depresi. Tento stav lze překonat v celkem krátké době, pokud se znovu obnoví přirozená, lehká zásaditost organismu.

Co dělat v akutním případě překyselení

Žádný kritický stav způsobený překyselením organismu, jako např. infarkt nebo mozková příhoda, nepřichází bez předchozího varování. Moje babička vždy říkávala: „Dřív než přijde bouřka, většinou zahřmí." Takovým varováním může být třeba bolest na prsou, pocit na omdlení nebo snížená pohyblivost.

Na tomto místě bych chtěl ještě jednou zopakovat radu - jakmile pocítíte nějaký příznak, ihned vypijte takové množství vody, aby se v něm důkladně rozpustilo 8 až 10 gramů sody nebo si vezměte potravinový doplněk pH-Balance. Ta by měly být po ruce v každé domácnosti právě pro takovéto akutní případy překyselení. Tyto substance působí nejrychleji, když si je dáte na lačný žaludek a voda má tělesnou teplotu. Vysoké dávkování je velmi důležité. Tělo potřebuje silný přísun zásad, aby se co nejrychleji zamezilo hrozící „sraženině" červených krvinek. Samozřejmě je třeba vyrozumět lékaře nebo v naléhavých případech přivolat záchrannou službu, ale často jsou pro život nejdůležitější právě ty minuty, než se pomoc dostaví. .

Často se stává, že když lékař dorazí, záchvat už odezněl. Ale i tehdy, když jste katastrofu zažehnali a nehrozí bezprostřední nebezpečí, je rozumné ještě tentýž den jednou či dvakrát vypít roztok z asi 5 gramů jedlé sody nebo užít pH-Balance, aby se skutečně zajistil dostatek zásaditých látek, které tělo v této situaci nutné potřebuje.

Kyselinotvorné potraviny

Přehled nejdůležitějších kyselinotvorných potravin:

šunka

salám

uzenina

koláče

sladké pečivo

tavený sýr

eidam

ementál

ovoce v konzervě

avokádo

ryby

divočina

hovězí pečeně

husa, husí játra

játra, játrové knedlíčky

jehněčí

jelita, jitrnice,

karbenátky

mleté maso

ovarové koleno

rostbíf

tučné vepřové maso

volský jazyk

králík

pivo

nadměrné množství soli

masox

tvrdý alkohol

kari

majonéza

kečup

Zásadotvorné a neutrální potraviny

Přehled nejdůležitějších zásadotvorných a neutrálních potravin:

Čerstvé ovoce, bílý neslazený a neochucený jogurt, knäckerbrot s obsahem více než 10% vlákniny, sýry do třiceti procent (camembert nebo brynza, cottage…), celozrnný žitný chléb, celozrnné pečivo, tvaroh, podmáslí, máslo, libové hovězí, husí prsa, krůtí maso, slepice - pečená vařená, srnčí kýta, treska, libové telecí, brambory, bramborové knedlíky, rýže natural, celozrnné těstoviny, kuskus, jáhly, kroupy, luštěniny – kromě čočky, sója – sójové maso, tofu, vajíčka na tvrdo, slunečnicový olej, olivový olej,   

Nejdůležitější stopové prvky pro odkyselení

Chrom Chrom je kovový mikroprvek, jenž je v potravinách přítomen jen v nepatrném množství, např. ve výrobcích z celozrnné pšeničné mouky, v pivním droždí a houbách. Velmi důležitou roli hraje především při látkové výměně cukru. Bez chrómu je narušeno prostředí inzulínu. Chrom vytváří zásadité látky a umožňuje usazování glukózy v buňkách.

Jód Patří k základním, tudíž nepostradatelným stopovým prvkům, neboť bez jódu přestane správně fungovat štítná žláza. Pokud jíte pravidelně ryby, měla by být vaše spotřeba jodu zajištěna, v opačném případě nutně konzumujte doplňky stravy s obsahem jódu. Při nedostatku jódu pracuje organismus sotva na polovinu. Dospělý člověk potřebuje asi 100 až 150 mikrogramů jódu denně, aby byl dostatečně výkonný. Pokud jste neustále unavení, bez podnětů, bez zvláštního důvodu přibýváte na váze, pak příčinou může být právě nedostatek jódu.

Mangan Mangan je nepostradatelný nejen pro zdravé a výkonné svalstvo, ale i kvůli bílkovinné syntéze a látkové výměně tuků a uhlovodanů. Tento stopový prvek běžně přijímáme především v listové zelenině, celozrnných obilninách, luštěninách, červené řepě a ořechách. Pokud často jíte maso a uzeniny, potřebujete obzvlášť hodně manganu a měli byste ho tělu dodávat v potravinových doplňcích - přibližně 50 mikrogramů denně.

Měd Měď se podílí na stavbě enzymů a brzdí začínající záněty v těle. Avšak nejdůležitější je především pro přeměnu železa v hemoglobin, krevní barvivo, nezbytné kvůli přenosu kyselin. Pokud jíte často listovou zeleninu, pravděpodobně tím bude pokryta vaše denní spotřeba mědi. Trpíte-li však na časté záněty nebo vás trápí artritida, měli byste uvažovat o zvýšené spotřebě mědi.

Molybden Důležitou součástí látkové výměny purinu je stopový prvek molybden, jenž napomáhá zabránit kloubním potížím a dně. Molybden také najdeme v listové zelenině, výrobcích z celozrnné mouky a v luštěninách. Jeho denní spotřeba se pohybuje mezi 100 až 150 mikrogramy.

Selen Optimální průběh mnoha tělesných funkcí je závislý na selenu. Ten zabraňuje onemocnění srdce či krevního oběhu, rakovině i předčasnému stárnutí. Selen je antioxidační mikroživina, obsažená v semenech a klíčcích.

Síra V žádném případě není jen škodlivá, ale zároveň i nepostradatelná pro tvorbu důležitých vitaminů jako thiamin nebo biotin, které by bez ní nemohly být syntetizovány. Biologicky použitelná je obsažena v cibuli, pažitce, pórku a pivním droždí.

Zinek Také zinek je velmi důležitý pro nesčetné tělesné funkce a hraje zvláštní roli při chorobných změnách kůže, poruchách funkce ledvin a jater stejně jako při slabeném imunitním systému. Záleží především na jeho biologické použitelnosti. Běžnými dodavateli zinku jsou ryby, maso a vejce, v nejkoncentrovanější podobě jej nalezme v ústřicích. Zinek je velmi důležitý pro růst buněk, při bílkovinné syntéze a zhodnocení vitaminu. Během rakoviny je mnohonásobně víc vylučován, musí se proto v dostatečné míře doplňovat. Denní spotřeba dospělého člověka je kolem 15 mg, není však vždy krytá běžnou stravou.

Železo Tělo dospělého člověka obsahuje asi 4 g železa, jež z velké části slouží k tvorbě červených krvinek a přitom má klíčovou funkci při transportu kyselin. Kromě toho se využívá při každé přeměně energie v buněčném těle. Velké množství tohoto hodnotného prvku se ztrácí především během menstruace, není tedy divu, že právě ženy často trpí jeho nedostatkem. Spotřeba železa dospělého člověka se pohybuje mezi 10 až 20 mg denně. Kojící ženy a sportovci však potřebují podstatně víc. Pokud má tělo k dispozici dostatek vitaminu C, zřetelně se zlepší volná použitelnost železa. Železo také tvoří aktivní součást enzymů. Jeho nedostatek se projevuje sníženou výkonností, neklidem a bolestmi hlavy. Nalezneme ho ve špenátu, mangoldu, petrželi, pšeničných klíčkách a v prosu.

Proč je překyselení těla tak nebezpečné?

1. Pod vlivem kyselosti ztrácejí červené krvinky pružnost, tuhnou a nemohou nadále protékat tenkými cévami. Postižená tkáň není dostatečně zásobena kyslíkem a živinami, což může přivodit infarkt nebo mrtvici.

2. Buňky jsou závislé na neutrální tělesné tekutině, jelikož si samy nedokážou obstarat výživu ani odstranit odpadní látky.

3. Snížená hladina minerálů v těle jako následek překyselení způsobuje zvýšenou lomivost kostí a praskání cév.

4. Usazováním toxických látek ve vazivu vzniká řada „zásobáren odpadu", jež tělo zatěžují.

5. V návaznosti na překyselení organismu ztrácíme svoji přirozenou obranyschopnost vůči infekčním chorobám.

6. Zadržované toxické látky vytvářejí vhodné podmínky pro plísňové onemocnění, jedovaté zplodiny látkové výměny poškozují játra a mozek.

7. Zvýšené překyselení způsobuje tzv. „vegetativní acidózu", při níž se člověk rychle unaví, vyčerpá a podává stále slabší výkony.

„Pokud nejsi připraven změnit svůj život, není ti pomoci“ Hipopokrates

Autor: Jan Anděl, ZDRAVÍ S ÚSMĚVEM s.r.o. , www.zdravisusmevem.cz